Jak se radovat ze života
Chtěl bych s vámi sdílet jednu příhodu z cest ohledně radosti ze života.
Za svůj život jsem procestoval plno zemí a v mnoha z nich i několik let žil. Ti z vás, kteří byli o něco dál za hranicemi, třeba někde v exotických zemích, jste si mohli všimnout, že lidé, kteří prakticky nemají nic, jsou nejšťastnější.
V únoru jsem byl na Šrí Lance, popojížděl jsem místním autobusem a vystoupil jsem o pár set metrů za hotelem v zatáčce. V ten okamžik na mě mávali a volali mě tamější obyvatelé, ať za nimi jdu na návštěvu. Budu upřímný, svým racionální českým pohledem na věc, jsem se nejprve bál, že mi seberou nákup a pár set rupií, které jsem měl v peněžence… jak jsem se mýlil.
Přivítali mě s radostí a i když moc neuměli anglicky, jeden kluk (odhaduji kolem 14 let) občas něco přetlumočil. Pozvali mě za chatku, opět jsem měl obavy, které vůbec nebyly na místě, chtěli mi ukázat svého slona! Pak mi ukázali stoku, která jim proudila za domem, že se můžu vykoupat. A pak mě úplně dojali, jeden z členů rodiny vylezl na kokosovník a sťal poslední kokos, otevřeli mi ho, ať se napiju…
díval jsem na ně, jestli oni si dají taky, ale byl to opravdu poslední kokos.
Chtěl jsem jim za něj zaplatit, normálně stojí 50 rupií, v žádném případě, jsem přece jejich host a i když nic nemají, dali by mi vše, na co bych si ukázal. Půlku jsem vypil a druhou jsem dal hlavě rodiny, pak jsme ještě společně vyjedli každý svou půlku kokosu.
Ještě jsme si povídali, dorozumívali, jak to šlo, že jsem z Česka a jak se mi líbí na Šrí Lance. Vřele jsem jim poděkoval, tašky mi všechny vrátili, peníze žádné nechtěli, i když pro ně tisíc rupií něco znamená (170 Kč v ČR je maximálně večeře).
Jak vidíte, každý má v sobě schopnost rozdávat lásku, každý může mít radost ze života, i když žije v chatrči a spí na zemi. Tak se nad sebou zamysleme, jak můžeme rozdávat víc lásky kolem sebe, i úsměv potěší!
Naučte se radovat z maličkostí ať bydlíte na dědině či ve velkém městě. Každý okamžik je jedinečný a podle toho, jestli ho vnímáte v radostném nastavení či v neradostném, ovlivní, jak na něj budete po zbytek života vzpomínat. Udělejte si občas radost alespoň něčím malým, rozdávejte lásku a buďte šťastní, život je příliš krátký na to, abyste si na něj stěžovali.