Čára života – všichni můžeme mít krásné dětství

Čára života – všichni můžeme mít krásné dětství

Život není vždy takový jaký bychom chtěli, aby byl. V dětství nám rodiče dopřáli, co mohli, ale ani oni nejsou bezchybní. Snad všichni máte nějaké dobré vzpomínky na dětství, je ovšem taky velmi pravděpodobné, že máte nějaké nehezké vzpomínky, které na vás můžou mít dosud negativní vliv. Je potřeba tyto negativní vzpomínky zpracovat a transformovat, abyste se z nich mohli poučit, ale aby vás již netrápily.

Nejprve vám vysvětlím, co je asociace a disociace. Když jsme asociovaní, tak nějaký prožitek v přítomnosti prožíváme, zatímco, když jsme disociovaní, díváme se jakoby na „cízí“ osobu, jak něco prožívá. Často, když si vzpomínáme na něco z dětství, tak si uvědomujeme malé dítě a prostředí kolem něj – ne přímo sebe, jak jsme to prožívali. Pokud požádáte malé dítě, aby nakreslilo obrázek, nakreslí tam i sebe. Toto byli vše příklady disociace.

Zpět k čáře života, po ní se dá pohybovat v čase jak do minulosti tak do budoucnosti. Může nás trápit něco z dětství, když na nás maminka zakřičela, slyšíme její vyčítavý hlas a mrzí nás to. Typická reakce dítěte (často i dospělého) je bránit se, ani si pořádně nevyslechnout, co jsme udělali špatně. Takových bolestivích situací máme každý mnoho, znovu je prožívat nám k ničemu neslouží. Určitě však se z nich můžeme něco ponaučit.

Pro to, abychom se mohli z jakékoliv situace ponaučit, je vhodná disociace, odstup. Prožitek nás může ochromit a my jsme vězni ve své kůži. Zatímco, když se dokážeme na situaci podívat, jak by se odehrávala v televizi, dokážeme hlavnímu herci poradit. Víme, jak by se měl zachovat, co by měl či neměl udělat a díky tomu se můžeme i mnohem víc ponaučit. Toto se dá dělat jak v přítomnosti tak i v minulosti či budoucnosti.

Na závěr vám prozradím, jak si efektivně zpracovat nepříjemné vzpomínky z dětství. Uvědomte si, jací tam byli hlavní herci. Mohli jste to třeba být vy a rodiče, promítněte si tyto tři osoby někam do prostoru. Podívejte se na každou z těchto tří osob zvlášť; na sebe, maminku, tatínka. Poraďte jim, jak se v té situaci měl každý lépe zachovat, aby nedošlo k zranění dítěte. Následně si tu situaci několikrát prožijte, tak jak se měla odehrát. Bravo, máte zpracovaný první negativní prožitek z dětství – tímto způsobem si jich můžete přeměnit, kolik je třeba.

Více o síle čáře života se dozvíte na semináři, který se bude konat v červenci 2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *